HOSTINNÉ ŠACHY

            Na 2. zápas jsme vyrazili do města Rumcajse a Manky – města Jičína. Povětšinu jsme zde domácím body vždy zanechávali, ale všechno jednou končí. Domácí změnili hrací místnost a místo stísněných sklepních prostor nám nabídli velký sál zasedací místnosti na městském úřadě.

              Obě družstva nastoupila ve výrazně jiných sestavách než loni a my jsme tentokrát měli tu papírově silnější a překvapivě jsme toto dokázali i potvrdit, byť některé šachové kotrmelce nebyly pro slabší povahy. Domácí dali na 4. a 5. šachovnici šanci mládí, a proto odtamtud vzešla i naše první výhra, pro kterou si s rutinou sobě vlastní došel Kuba. V partii s Víťou Jakubcem již v 9.tahu získal zdarma jezdce, později přidal střelce a po výměně dam s dvěma figurami navíc si došel zaslouženě pro vítězství. Vedeme 0 : 1

              Druhou výhru jsem očekával i z 5. šachovnice, kde si Láďa v zahájení vytvořil výhodu jednoho středového pěšce navíc. Mladý Honza Kordík se však ukázal jako dostatečně houževnatý soupeř a v koncovce, kdy měli oba proti sobě jen dvě figury a pěšáky, dokázal tuto výhodu eliminovat a získat půlbod za remízu. Stav ½ : 1 ½ pro nás.

              Skoré se výrazně neměnilo ani po výsledku na 1. šachovnici, kde jsem se střetl já s Vladislavem Chalupou, v minulosti mě porazil na našem Velikonočním turnaji v bleskové partii. Chtěl jsem proto hrát trochu na jistotu, ale to jsme nemohl tušit, jaký tobogán oba vytvoříme na šachovnici. Zahájili jsme tahy e4, e5 a Jf3, Jf6 a já jsme trochu doufal, že přejdeme do ruské hry. Vláďa však plynule přešel do vídeňské, kde jsem u sebe zjistil jisté teoretické neznalosti, jinak si totiž nedokáži vysvětlit, co následovalo. V zahájení jsem sice získal pěšce navíc a mohl pomýšlet na zisk i druhého, ale to jsem již cítil ve vzduchu nějakou zradu. Pěšce jsem nebral, ale stejně jsem posléze čelil matovým útokům, které mě stály figuru. Soupeř měl tedy střelce, 2V, D a 5p, navíc se mu podařilo protlačit e-pěšce na 7. řadu. Mě zůstali 2V, D a 6p. K mému štěstí se Vladislav dostal do prekérní časové tísně a já jsme začal hrát konečně šachy. Podařilo se mi vyrovnat stav na šachovnici do podoby 5p a K oproti Vláďovým 2p, S a K. Najednou jsem stal opticky lépe, ale střelec měl více manévrovacích možností, a tak vznikla remíza. Stav 1 : 2.

             Domácím se dokonce podařilo na chvíli vyrovnat stav zápasu, to, když na 3. šachovnici domácí kapitán Jan Rýdl přehrál Vojtěcha Matrase. V partii, kde se vše podstatné odehrálo na královském křídle, neboť Vojta se nebál drze krátce po zahájení vytáhnou do boje h, g-pěšce proti Rýdlově malé rošádě. Po následných výměnách zůstali na každé straně 2V, S, J a nějací pěšci. Stále jsem měl za to, že partie skončí remízou. Bohužel v momentě, kdy já sám jsem měl existenční starosti, Honza Vojtu přehrál a ten se krátce po mé partii vzdal. Srovnáno 2 : 2

              Naštěstí náš kapitán Tomáš Ulman se veze na vítězné vlně z minulé sezony, využívaje k tomu výborného přehledu v samotných koncovkách. V neděli se na 2. šachovnici potkal se zkušeným Otto Zákouckým. Rozehráli spolu taktéž vídeňském zahájení, ale oba věděli, co dělají a vyrovnaný stav udrželi na stole až do koncovky, kdy jim zbylo na hrací ploše 6p, S a K- Otto a 6p, J a K-Tomáš. U Tomáše je ale kůň smrtící zbraň, o čemž se záhy Otto přesvědčil. Tom si s jeho pomocí došel pro dámu a vyhrál, poněvadž následně hrozil tří tahový mat. Konec vyhráli jsme 2 : 3